K ubytovně Praha vedla krásná cesta. Tedy spíš než cesta bylo krásné její okolí. Všude všechno kvetlo a já si tu chvíli užívala plnými doušky. Když můj přítel zpomalil a přitáhnul mě k sobě, znásobil se můj blažený pocit minimálně číslem sto. Člověk by neřekl, co může taková cesta a její okolí s člověkem udělat. Je to už deset let zpátky a já na tenhle večer stále s láskou vzpomínám. A určitě nikdy nezapomenu.

Závody

Na závody jsem se chystala poctivě. Veškerá lyžařská výbava byla nachystána a do ubytovny Praha to byl už jen kousek. Vzhledem k tomu, co jsem ale měla za věci, myšleno jejich objem a velikost a také množství, zavolala jsem si raději taxi, než abych se s tím táhla tramvají, nebo nedej bože snad metrem. To tedy poslední dobou bývá na mé trase nacpané k prasknutí. Z8vody byly super, moc jsem si je užila.