Introvert = přemýšlivý člověk, který má rád svůj klid a soukromí.

Introvert není příliš hovorný, nevyhledává velkou společnost a nejraději je sám nebo ve společnosti pár důvěrných přátel. Energii načerpává ze svého vnitřního světa nebo z přírody.

Dříve se introvertům říkalo, že jsou divní. Nikdo moc nechápal, proč se nezapojí do hovoru a stojí raději stranou. Nálepka, které se jim neprávem dostávalo byla i „asociál“ nebo „cíťa“. 

Čím se introverti vyznačují?

1) než aby vedli hovor, raději naslouchají

Introverti nemají rádi velké skupiny lidí, kde se musí zúčastňovat hovoru. Raději tak stojí stranou a jen poslouchají ostatní nebo pozorují. Nemyslete si mylně, že se na akci nebaví. Také se vyhněte přehnané aktivitě, introverty zapojit do hovoru. Bylo by to křečovité pro všechny.

2) samota jim nevadí

Když si představíte sami sebe, že v pátek večer sedíte u televize v pyžamu a v papučích na nohou, vstávají vám vlasy hrůzou. Ovšem ne introvertům. Ti se na takový pátek vlastně těší celý týden. Na dobu, kdy budou sami, kdy budou moct bloumat myšlenkami a ponořit se do vlastního vnitřního světa. Nemusíte tak za každou cenu lákat introverta ven na akci. Špatně se mu totiž říká „ne“.

3) nemají rádi začátek hovoru „co děláš zítra večer“?

Tento bod úzce souvisí s předchozím. Introvertům raději vždy jako první řekněte proč voláte a co se děje zítra večer. Potřebují čas si vše promyslet. Pokud byste začali zmíněnou otázkou, introvert by odpověděl „nic, mám volno“ a vy byste mu celí nadšení přednesli super plán na zítřejší večer. Mohla by se vám také dostat odpověď „uvidíme“. Ale věřte, že „uvidíme“ znamená v 99% ne, nepřijdu, udělám si svůj program.

Nedivte se také, pokud vám introvert nebere telefon a vzápětí napíše zprávu nebo neotevře dveře, i když je doma.

Jste-li sami introverti, vytěžte z toho maximum. V dnešní době už se ví, jak na to.

Brambory jsou v České Republice velmi oblíbené. Faktem je, že z nich můžete vykouzlit neskutečně mnoho dobrot. Výhoda také je, že je pravděpodobně vždy máte doma. Populární jsou také u receptů „co dům dal“. Představíme vám recepty na večeři i k obědu a uvidíte, že už nikdy nebudete tápat, jak brambory zpracovat.

1) bramborové strapačky se zelím a uzeninou

Toto původně slovenské jídlo se v naší domovině velice rychle zabydlelo. Připravíte ho velmi jednoduše tím, že zbylé uvařené brambory nastrouháte, smícháte s moukou, vejci a solí. Tím vznikne těsto, které protlačíte přes síto na halušky. A uvařené poté smícháte s osmaženou slaninou a zelím. Dobrou chuť.

2) plněné brambory se sýrem

Pečené brambory v troubě jsou neskutečně lahodné. Šmrnc jim dodáte, pokud je podélně rozříznete a hojně zasypete nastrouhaným čedarem. Po vytažení z trouby je dolaďte lžící zakysané smetany a jarní cibulkou.

3) francouzské brambory

Zbyly vám uvařené brambory? Nakrájejte je na silnější plátky, šunku na kostičky, cibuli najemno a sýr nahrubo. Vše naskládejte do zapékací mísy, přelijte prošlehanou smetanou s vejcem a dejte péct do trouby. Servírujte posypané petrželkou.

4) salát z nových brambor

Připravte si lahodný a svěží salát z nových brambor. Uvařené a pokrájené na silnější plátky je smíchejte s vejcem, nakládanou okurkou a jarní cibulkou. Lehce promíchejte a zalijte dresingem z majonézy, smetany a bílého vinného octa. Nandejte na talíř, osolte a opepřete. 

5) španělská tortilla z brambor

Španělská tortilla je jen ze základních surovin, ale přesto vás okouzlí výtečnou chutí. Budete potřebovat jen brambory, cibuli, rostlinný olej, vejce a sůl. Pokud chcete pokrm, ale přesto něčím oživit, můžete přidat hrášek, brokolici nebo i papriku.

6) bramboračka s libečkem

Hustá, výživná bramboračka s houbami. Kdo říká, že se musí vařit jen v zimních měsících? Dobrou chuť.

Atopický ekzém trápí děti i dospělé a jde o nepříjemný problém, který vyvolává zarudnutí kůže a úporné svědění. Víte, jak s ním žít a jak s ním bojovat? 

Atopický ekzém může být nepříjemný, ale dá se sním žít. Co nejvíce pomáhá kůži zklidnit? 

Atopický ekzém nemívají jen miminka nebo malé děti, ale problém mohou mít i dospělí. Obvykle se ekzém objeví v dětství, někdy se podaří zbavit se jej, ale obvykle pak trápí pacienty po celý život. Jen vzácně se pak atopický ekzém objeví z ničeho nic až v dospělosti, ale i to se stává. Každý, kdo s atopickým ekzémem bojuje, ví, že to není vůbec nic jednoduchého. Zvláště proto, že v životě atopika se neustále střídají období, kdy je problém menší, a kdy ekzém propukne v plné síle. Stydět se ale za své problémy jistě nemusíte, s atopickým ekzémem se dá žít, ale je třeba dbát na řadu preventivních opatření a je nutné se o kůži rovněž řádně starat. 

Každému může vadit něco jiného 

Kůže atopika je velmi náchylná a velmi často svědí. Navíc je suchá, tvoří se na ní šupinky, když pak ekzém propukne a objeví se v plné síle, na mnoha částech těla se začnou tvořit červená svědivá ložiska. Jde o problém bohužel viditelný, atopický ekzém se často tvoří na rukou, na krku nebo v obličeji, a zejména o problém, který opravdu neustále svědí. To je mnohdy nesmírně omezující. Někdy může vyrážka nejen svědět, ale i mokvat nebo se v místě ekzému tvoří puchýřky s hnisem. Pomáhají samozřejmě léky nebo masti, ale je třeba je užívat jen krátkodobě. Lékař může naordinovat kortikosteroidy, ty se však používají jen na krátkou dobu, když ekzém zrovna propukne a ukáže se v největší síle. Atopik se však musí zaměřit zejména na prevenci a přizpůsobit svému onemocnění i běžný život. 

Atopický ekzém se může zhoršovat kvůli působení mnoha vlivů. Škodlivý je prach, některé potraviny, agresivní čisticí prostředky, vadit mohou i mýdla nebo prací prášky ale i materiál, ze kterého se vyrábí oblečení. Umělé materiály škodí, stejně tak jako vlněné svetry a podobně. 

Jak s atopickým ekzémem přežít? 

Atopik se musí připravit na to, že jeho problém jen tak sám nezmizí. Úplně nejdůležitější je promazávání kůže a to neustále. I když je ekzém v klidové fázi, je třeba pokožku promazávat kvalitními krémy určenými pro atopickou pokožku. Ty zabraňují svědění, vzniku nových ložisek a starají se o to, aby kožní bariéra nebyla tolik narušovaná. Každý pacient by pak měl vědět, za jakých okolností se mu ekzém zhoršuje, je třeba vypozorovat, co působí dráždivě a tomu se vyhnout. 

V neposlední řadě je potřeba vyhýbat se i stresu, protože právě ten atopický ekzém také znatelně zhoršuje. 

Mnohé články na internetu i v časopisech propagují zdravý životní styl a zdůrazňují jeho důležitost. A je pravdou, že nám může v mnohém pomoci. Můžeme díky němu žít nejen déle, ale také v mnohem lepší fyzické i psychické kondici. Bohužel navzdory všem těmto pozitivům se nenajde prakticky nikdo, kdo by jej dodržoval.

To se může na první pohled zdát zvláštní. Koneckonců benefity jsou zde jasně dané, a rozhodně výhodné. Zdálo by se tedy, že jich lidé budou chtít dosáhnout. A pravdou je, že chtějí. Bohužel, hned několik věcí stojí proti nim.

V první řadě je to samotná lidská mysl. Ta je nastavena především na vyhledávání krátkodobých potěšení, spíše než těch dlouhodobých, i když ty dlouhodobé mohou být lepší. Toho ostatně využívají často prodejci v supermarketech.

Ovšem i kdyby tomu tak nebylo, v současné situaci je prakticky nemožné takovým životem žít. Stačí se jen podívat na znečištění. To najdeme všude, ať už se odstěhujeme kamkoliv. Jistě, někde vysoko v horách bude samozřejmě nižší, než ve středu velkoměsta, avšak najdeme jej zde také.

Dále jsou to potraviny. I ty v BIO kvalitě jsou ošetřeny nejrůznějšími přípravky a upraveny tak, aby vydržely dlouhou přepravu a skladování v obchodech. Pokud byste chtěli jíst skutečně zdravě, museli byste si chovat vlastní zvířata a pěstovat zeleninu. To by však vyžadovalo skutečně hodně prostoru, který zkrátka nemá prakticky nikdo z nás k dispozici, pokud se tedy takto chceme plně uživit.

Nezbývá nám tedy, než dělat kompromisy. Bohužel, všechny jsou na úkor našeho zdraví, a to je také jeden z důvodů, proč se tak šíří civilizační nemoci. Jiná možnost, jak žít skutečně zdravě, však není. Musíme tedy pracovat s tím, co máme k dispozici, i když je to nevyhovující. A to je škoda, neboť si tím jen zaděláváme na budoucí problémy, především zdravotní.

Jedním z nejčastěji prodávaných magazínů na našich stáncích jsou bezesporu ty lifestylové. Kupují je především ženy v naději, že jim pomohou s jejich životními problémy. Koneckonců jsou plné rad, jak být šťastná, krásná a jak na tom být vždy co nejlépe. A to zní skutečně skvěle.

Problém je v tom, že tyto rady nejsou tak úžasné, jak se tváří. Naprosté většině z nás nedají nic jiného, než krátkou chvilku satisfakce. Dlouhodobý vliv na náš život však nemají, a o zlepšení tudíž mluvit nelze. A to je přesně to, co jejich autoři chtějí.

Pokud si nějaký takovýto časopis přečteme, zjistíme, že naprostá většina rad se podobá motivačním citátům. Navíc se jedná o velmi obecné věci, na které by prakticky každý dokázal přijít sám. Nenajdete zde tedy nic objevného.

Také si lze všimnout, když přečtete více čísel, že se jednotlivé rady opakují, byť v různých obměnách a barvách. Je to jen logické, neboť takovýchto „mouder“ je jen omezené množství, a tyto časopisy jsou na trhu již mnoho let. Nezbytně jim musely dojít již před drahnou dobou a nezbývá, než recyklovat.

Navíc většinou platí, že dlouhodobě se těmito radami řídit příliš nejde. Jistě, nějaký čas, týden či dva, jistě, avšak měsíce či roky? Nikoliv. Můžeme se totiž snažit dívat na svět pozitivně, avšak dříve či později přijde něco, co nás z toho vyvede. Můžeme si říkat, že nám naše kila navíc nevadí, ale jen dokud nezaslechneme poznámky ostatních.

Zde je potřeba si uvědomit, že lidé, kteří tyto články píší, rozhodně nejsou kvalifikovaní psychologové. Opírat se mohou pouze o své životní zkušenosti, což v tomto případě rozhodně nestačí. Navíc každý případ je specifický, takže dávat obecné rady v podstatě nelze.

To však vydavatelům plně vyhovuje. Nutí to totiž zákazníky kupovat další a další čísla, aby získali nové typy na to, jak správně žít. Otázkou však je, zda je to ideální i pro ty zákazníky.

Je to je logické, že každý člověk si bude žít přesně podle toho, jak se mu chce, protože je opravdu hodně typů lidí, jak si chtějí žít. Ale abych se přiznala, tak já dříve jsem měla takový životní styl, který nebyl absolutně vůbec zdravý a nebyl ani pro mě vhodný, protože navíc já jsem chodila s partnerem, se kterým jsme už chtěli plánovat rodinu a jak už to, tak bývá, tak když člověk chce plánovat rodinu tak také samozřejmě musí umět žít, aby všechno bylo v pořádku, a ne aby jenom někde člověk seděl v hospodě a kouřil cigarety. Bohužel já jsem taková byla a byla jsem kvůli tomu taková, protože když jsme se jednou s rodiči stěhovali za lepším bydlením, tedy alespoň podle rodičů, tak jsem se tam chytla takové party, kde právě jenom kouřili cigarety a chodili po hospodách.

Řeknu vám, že v té době mě to samozřejmě moc bavilo, ale později jsem si řekla, že jsem udělala chybu, že jsem do tohohle spadla. Samozřejmě, že takový životní styl jsem absolutně žít nechtěla, jenomže co jsem měla dělat, když už jsem na tom byla závislá, hodně mě to mrzelo a sama jsem si říkala, že s tím budu muset něco udělat. Bylo štěstí, že můj partner měl se mnou opravdu hodně trpělivosti, a tak mi řekl, že mi pomůže, pokud budu samozřejmě chtít.

Je logické, že jsem chtěla, protože jsem chtěla mít opravdu brzy rodinu. Táhlo mi už na třicet pět let, takže jsem si řekla, že je opravdu už ta nejzazší možnost mít dítě. Řekla jsem si, že opravdu partnerovi potom musím poděkovat, že to se mnou nevzal a že mi pomohl. Opravdu chci změnit svůj životní styl, i když to jde opravdu pomalu, tak jsem si zvykla, že cigarety nemusí být úplně na prvním místě a že na prvním místě také nemusí být návštěva hospod. A s partnerem si užíváme nyní romantické chvilky u nás doma a já si myslím, že tohle úplně zvládnu. Už jsem takhle v pohodě půl roku a předpokládám, že už je to nezmění.